Hejnice jsou malebné městečko v severní části Čech v samém srdci Jizerských hor. Největší dominantou města je bezpochyby chrám Navštívení Panny Marie s přilehlým františkánským klášterem. Místo je obklopeno jizerskohorskými bučinami, které jsou od roku 2021 zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Nejkrásnější poutní místo Jizerských hor. Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Hejnicích je barokní stavbou z roku 1725, původní gotický kostelík však stál na místě již od 13. století. Ke kostelu přiléhá i františkánský klášter se zahradou. Okolo kostela je ambit s křížovou cestou. V kostele je také obrovský, tři metry široký a čtyři metry vysoký křišťálový lustr z dílny hejnického rodáka Josefa Riedela.

Vila Emila Simona se nachází v Hejnicích při cestě na Lázně Libverda. Jendá se o impozantní stavbu moderní architektury z počátku 20. století, postavenou pro továrníka Eduarda Fritsche, vilu si ovšem koupil v roce 1921 Emil Simon, továrník z Fojtky. Okolo vily se nachází rozlehlý park v anglickém stylu.

Jizerské hory jsou nejsevernějším pohořím Česka. Nejvyšším bodem na české straně je hora Smrk, tyčící se do výšky 1124 m n. m. Pro jizerské hory jsou typické náhorní plošiny a na nich položené žulové vrcholky. Můžeme zde nalézt nejen velké množství skalních vyhlídek, ale také původní bukové lesy, zapsané od roku 2021 na seznam světového dědictví UNESCO, rašelinná jezírka nebo zurčící vodopády na úpatích skal. Jako zvláštnost můžeme zmínit množství pomníčků a drobných památek, odkazující na nelehký život zdejších horalů v letech minulých.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je největším chráněným územím v Jizerských horách a zároveň patří i mezi největší v České republice. O její jedinečnosti svědčí zařazení na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jizerskohorské bučiny se tak staly první přírodní lokalitou v České republice, která se na seznam dostala. 

Poustevnkův kámen je skalní vyhlídka s křížem nabízející unikátní výhled na Hejnice a svahy Jizerských hor. Vyhlídka je opatřena křížem a po opravách je znovu otevřena veřejnosti od roku 2018. Je velmi snadno přístupná a nachází se cca 1 km od centra města.

Ořešník je hora se skalní vyhlídkou v nadmořské výšce 800 m. Z vrcholu je krásný výhled do okolní krajiny údolí Smědé, frýdlantska a nedalekého Polska. Je oblíbeným výstupem pro turisty, zároveň svou polohou tvoří spolu s hejnickým kostelem jedinečnou scenerii.

Skalní vyhlídka nad údolím Černého potoka, která je součástí hřebene Poledních kamenů. Vrcholová skála se nalézá ve výšce 900 m n. m. a je opatřena křížem. Skála byla zpřístupněna turistům v roce 1978.

Paličník je vrcholová skála, nacházející se na severním svahu Jizerských hor nad obcí Bílý Potok. Ndomořská výška vrcholu je 944 metrů. Vrchol je opatřen dřevěným křížem a kovovým zábradlím. Je odsud krásný výhled na okolní krajinu a údolí řeky Smědé a Hájeného potoka.

Vyhlídka nad Hejnicemi, pojmenovaná podle rudné štoly ražené pod jejím vrcholem. Je z ní krásný výhled na Hejnické údolí a za dobrého počasí i na frýdlantsko a sousední Polsko.

Jizera je se svými 1122 m n. m. druhou nejvyšší horou české části Jizerských hor. Je významná svými dvěma velmi členitými vrcholovými žulovými skálami. Z vyhlídky na vyšší z obou skal je krásný a daleký výhled do okolní krajiny. Je středem PR Prales Jizera.

Holubník je hora ležící ve středu Hejnického hřebene, přístupná po červené turistické stezce od Ptačích kup, nebo z druhé strany ze sedla Holubníku. Vrcholem hory je asi 10 metrů vysoká skála s dřevěným křížem. Je odsud krásný výhled na široké okolí, včetně bedřichovské přehrady na Černé Nise a Ještědu.

Ptačí kupy jsou hora na severním úbočí Jizerských hor, jejichž vrchol tvoří dva žulové skalní útvary. Vrchol je přístupný jako vyhlídka. V okolí vrcholu rostou neobvykle vysoko položené bučiny, které spolu s vrcholem spadají pod přírodní rezervci Ptačí kupy. Nedaleko od vrcholových skal leží jeden z nejkrásnějších pomníčků Jizerských hor, Mützelův obrázek.

Polední kameny jsou vrcholové skalisko, vypínající se na hřebeni nad údolím Černého potoka spolu s vyhlídkou Fýdlantského cimbuří, které je ovšem o zhruba 100 metrů níže. Nabízejí krásný rozhled do okolní krajiny.

Kočičí kameny jsou skupina žulových skal, které shlížejí na údolí Bílého Potoka, kousek od chaty Hubertka. Název je odvozen od jedné ze skal, kerá připomíná kočičí hlavu. Podle legendy se ve skalách ukrývá poklad, skála se otevírá vždy na Velký pátek. 

Přírodní Rezervace Na Čihadle je vrchoviště v Jizerských horách, známé především svou rašelinnou půdou a množstvím rašelinných jezírek. Rašeliniště leží na hranici dvou rozvodí, a to konkrétně Baltského a Sverního moře. Rašeliniště je také významné svou bohatou florou.

Vodopád Velký (také zvaný Černý) Štolpich je soustava vodopádů, která překonává skalní stěnu, vysokou celkem 30 metrů. Nejvyšší z vodopádů je 4,5 metru vysoký. Vodopád se nachází na severním úbočí Jizerských hor a vede k němu příjemná mírně stoupající cesta z Ferdinandova.

Vodopád Černého potoka se nachází na severní straně Jizerských hor ve strmém údolí Černého potoka pod Frýdlantským cimbuřím. Ve své nejvyšší části dosahuje 7 metrů. Vede k němu zeleně značená turistická stezka.

Viničná cesta je značená cesta, spojující Ferdinandov s Oldřichovským sedlem. Vede přímo po hranici PR Jizerskohorské bučiny, zařazené na seznam kuturního dědictví UNESCO. Kolem cesty se nachází mnoho horolezci vyhledávaných skal.

Zvon je skála v blízkosti Viničné cesty vedoucí z Ferdinandova do Oldřichovského sedla. Je velmi populární mezi horolezci. Prvovýstup na skálu provedl v roce 1921 Rudolf Kauschka se svou skupinou. Od roku 1922 je na vrcholu osazen cepín s květem plesnivce alpského na štítu a s iniciály horolezců, kteří skálu zdolali jako první. V současné době vede na vrchol více než 15 horolezeckých cest.

Dnes již používaná jako turistická stezka, Štolpišská silnice byla svého času chloubou zdejšího inženýrství. Její stavitelé se inspirovali především u alpských silnic, které, stejně jako tato silnice, musí překonat stovky metrů převýšení. Kdysi sloužila jak pro lesní personál, tak pro výletníky, neboť byla sjízdná jak povozy, tak i kočáry taženými koňmi. 

Lázně Libverda jsou lázeňské městečko v severní části Jizerských hor. První zmínka pochází z roku 1381, ale lázně samotné začaly vznikat až ve druhé polovině 18. století. Lázně navštívili např. císař Josef II., jazykovědec Josef Jungmann, spisovatel Frank Kafka či hudení skladatel Carl Maria von Weber, který se údajně nechal inspirovat zdejší divokou krajinou k sepsání opery Čarostřelec.

Hubertka je turistická chata v lesích nad Lázněmi Libverda. Jedná se o jednu z nejstarších chat v Jizerských horách, postavenou v roce 1906. V současné době slouží jako ubytovací chata a jako občerstvení pro cyklisty z přilehlého singltreku a turisty. Nedaleko od chaty se nachází vyhlídka Kočičí kameny.

Jizerská magistrála je síť téměr 200 km upravovaných běžkařských tras v Jizerských horách, dostupných z obou stran jizerskohorského hřebene. Koná se zde každoroční závod Jizerská padesátka, začínající ve skiareálu v Bedřichově.

V létě slouží magistrála jako značená turistická i cykloturistická trasa.